Pořádné drama nabídlo divákům na hřišti v Nučicích finále Absolute Transport Okresního poháru mužů. Klání mezi domácím celkem a Slovanem Hradišťko musel rozhodnout až penaltový rozstřel, v němž se nakonec radovali hosté. O své dojmy ze zápasu i následných oslav se pro web OFS podělil jeden z nejvýraznějších hráčů vítězného týmu Ladislav Volešák.
Dobrý den, Ladislave. Jsem rád, že jste si i navzdory oslavám na mě udělal čas. Na začátku bych se rád zeptal, jak se bývalý ligový šampion dostane do kabiny Sokolanu Hradišťko?
Tak já pocházím z Hradišťka a vždycky jsem říkal, že se vrátím dohrát kariéru domů. Jsem za to moc rád. Radost mám i z toho, že se zdejší fotbal po těžkých letech zase zvedá.
Před pár hodinami jste oslavili vítězství v krajském poháru. Mohl byste toto utkání zhodnotit z vašeho pohledu?
Zápas byl pěkně divoký. Když se domácí dostali do vedení 2:0, tak jsem po pravdě moc nevěřil, protože Nučice mají hodně zkušený tým. Naštěstí jsme ale rychle dali dva góly a stav 2:2 vydržel až do penalt. Jsem moc rád za našeho mladého gólmana, že dostal možnost penalty vychytat a získat pro Hradišťko pohár.
Do pohárového finále jste vstupovali poté, co jste o víkendu ztratili klíčový zápas v boji o postup do kraje. Ovlivnil nějak tento neúspěch přípravu na váš druhý vrchol sezony?
Ne. Zápas s Kazínem jsme sice prohráli, ale byl to podle mě náš nejlepší jarní výkon. Klukům jsem říkal, že když ho zopakujeme, máme velkou šanci vyhrát alespoň pohár.
Je pohárový úspěch dostatečnou náplastí za ztracený boj o prvenství v osmé lize?
Euforie byla velká a ještě nějakou chvíli bude trvat. V sobotu máme domácí zápas, přijedou i Petr Švancara s Luďkem Zelenkou, a pak nás čeká rozlučka se sezonou. Takže se oslavy ještě určitě protáhnou.
Jak probíhaly oslavy?
Oslavy byly krásné. Do Nučic jsme cestovali autobusem. Normální cesta domů by trvala zhruba 35 minut, ale my jsme jeli skoro dvě hodiny. Každý kruhový objezd jsme objížděli dokola a rekord padl na Zbraslavi, kde jsme udělali snad sedm koleček. Chtěl bych poděkovat také řidiči autobusu, svému tátovi Ladislavu Volešákovi staršímu.
Vy sám jste toho v kariéře vyhrál už dost. Jak moc se liší radost po zisku titulu se Slavií oproti triumfu v okresním poháru?
Když vám řeknu, že jsem byl při včerejší penaltě nervóznější než při zápase Ligy mistrů proti Žilině, tak mi asi moc lidí nebude věřit. Ale moc jsem to chtěl vyhrát hlavně pro naše mladé kluky, aby měli chuť pokračovat ve fotbale na Hradišťku i v dalších letech.
Jak jste spokojený s právě končící sezonou?
Sezona se bude hodnotit hodně pozitivně. Ligu zakončíme nejhůře na třetím místě a vítězství v poháru tomu dává ještě větší váhu.
Na závěr bych chtěl poděkovat Honzovi Rajnochovi a celému okresu Praha-západ za to, jak zvedají místní fotbal a kolik práce pro něj dělají. Díky.