Rozhovor s předsedou OFS Praha-západ Janem Rajnochem o uplynulé sezóně, změnách v mládežnických soutěžích, silných příbězích z minulého ročníku a také o tom, co přinese sezóna nadcházející.
Jak hodnotíš uplynulou sezónu z pohledu předsedy OFS Praha-západ?
Sezóna byla z mého pohledu jednoznačně zajímavá. Proběhla valná hromada, na které jsem obhajoval funkci předsedy. Každý takový moment člověka posune, a u mě to nebylo jinak. Získal jsem novou motivaci do práce. Měl jsem silné vyzyvatele a částečně se obměnil výkonný výbor. Nebylo to úplně jednoduché, ale jsem rád, že jsem svůj post obhájil a s novým výborem budeme moci pokračovat v naší práci. Naším hlavním posláním je být servisní organizací pro kluby. Zároveň připravujeme nové projekty, které by měly fotbal v okrese dál rozvíjet.
Co se týče samotné sezóny na hřištích, proběhla víceméně hladce, až na pár výjimek. Soutěže měly dobrou úroveň, pravidla fungovala a vše běželo, jak mělo. A nejen u nás – myslím, že to tak bylo obecně i v celé republice, což mě těší. Budu rád, když tomu budeme i nadále pozitivně přispívat.
Máme samozřejmě vítěze i poražené. Roztoky ovládly okresní přebor a podle mého názoru si postup do kraje jednoznačně zasloužily. Jejich tým postupně vyzrál a letos to potvrdili i výsledkově. Přeju jim, ať se jim daří i o soutěž výš.
Jak jsi spokojený s herní úrovní soutěží na Praze-západ ve srovnání s jinými okresy?
Jako někdo, kdo se na Praze-západ už delší dobu pohybuje a soutěže sleduje, si troufnu říct, že úroveň je opravdu velmi dobrá. Celkově je Středočeský kraj, a hlavně oblast kolem Prahy, dost silná – blízkost hlavního města hraje velkou roli. Spousta hráčů, kteří dříve působili ve vyšších soutěžích nebo mají zkušenosti z pražských klubů, tady teď hraje – často jsou to kluci, co mají chalupy nebo zázemí kousek za Prahou. Díky tomu roste kvalita i v nižších soutěžích.
Za ty čtyři a půl roku, co se zde pohybuji, jsem si všiml, že se úroveň opravdu výrazně zvedla. Říkají to i kluci z našeho B-týmu z Jíloviště, kde zároveň hraji za A-tým v krajské soutěži. Podle nich šla nahoru i třetí třída, což je vlastně devátá liga. Takže ano – ta kvalita tam rozhodně je, a jsem za to moc rád.
Jaký příběh tě v uplynulé sezóně nejvíce zaujal v pozitivním smyslu?
Těch příběhů bylo samozřejmě hodně, ale jeden, který mě opravdu zaujal, jsme zmiňovali i v posledním článku – a to rozhovor s Honzou Prachařem z Čisovic. Před začátkem sezony se vsadil, že když dá přes 40 gólů, vybere se ve vesnici na novou tribunu. A pokud by se mu to nepovedlo, slíbil, že poběží nahý do Mníšku. To jsou přesně ty srdcařské historky, kvůli kterým máme okresní fotbal tak rádi.
Takové sázky a hecování k tomu prostě patří a dodávají tomu správnou atmosféru. Navíc se ten příběh spojil s něčím užitečným – klub v Čisovicích to využil jako impuls pro zlepšení zázemí, což je skvělé. Oceňuji, že i kluby samy chtějí zvyšovat úroveň okresního fotbalu. Chápu, že peněz není nikdy dost, často se to dává dohromady s odřenýma ušima a každá koruna se na téhle úrovni počítá.
Za dobu, co jsem předsedou, vidím, jak moc se kluby snaží. A co je na tom nejhezčí – kromě toho, že do toho investují vlastní peníze – je i to, že spousta lidí kolem fotbalu to dělá zadarmo. Trenéři, funkcionáři, rodiče – všichni dávají klubu čas, energii, srdce. To je obrovská hodnota.
Co považuješ naopak za největší zklamání?
Upřímně si nemyslím, že bych měl nějaké výrazné zklamání. Samozřejmě se najdou momenty, které nejsou příjemné. Například hned v prvním kole jsme řešili nepříjemnou situaci v zápase Rudná proti Kněževsi.
Nikdo nechce nikoho poškodit, ale občas do toho vstupují lidské faktory, a zároveň tu jsou pravidla, která musíme dodržovat. I když to bylo nepříjemné, nakonec se vše vyřešilo podle správných pravidel, takže bych to za zklamání nepovažoval.
Co mě ale opravdu trápí, je nedostatek rozhodčích. I když jsme se snažili situaci zlepšit – zvýšili jsme příspěvky a nabrali nové rozhodčí – stále jich není dost na to, abychom mohli obsadit všechny zápasy tak, jak bychom chtěli. Chtěl bych proto apelovat na hráče, funkcionáře i fanoušky, aby byli trpělivější a více rozhodčí respektovali.
Celkově bych řekl, že i přes komplikace se věci posouvají správným směrem a je důležité, abychom na tom společně pracovali.
Jaké změny čekají výkonnostní soutěže od nové sezóny?
Výraznější změny se týkají především řádů FAČR, jejichž celkové pojetí je nyní jednotnější a provázanější. Nově existuje také doporučený vzor rozpisu soutěží, kterým se inspirujeme. Pro letošní sezónu proto připravujeme rozpis v podobném duchu – tak, aby co nejvíce odpovídal stylu a principům platných řádů FAČR.
Co se týče našeho okresu, žádné zásadní změny neplánujeme – jsme servisní organizace. Máme ale určité projekty, které se budou dál posouvat. Například jsme ukončili spolupráci se stávajícími partnery a momentálně jednáme s novými. Věřím, že na aktivu, který se koná 17. 7., tyto nové partnery představíme – a oni se tam také osobně odprezentují.
Jak jsi spokojený s prací pro mládežnické týmy a co plánujete pro děti a mládež v okrese Praha-západ dál?
Začnu trochu obecně. Upřímně – za poslední čtyři roky jsem nebyl úplně spokojený s fungováním komise mládeže. Samozřejmě si vážím práce trenérů výběrů i Dana Karase jako GTM, ale stále jsem cítil, že tomu něco chybí. Chtěl jsem to trochu oživit.
Dali jsme proto dohromady nové trenéry – jak ty, které známe a víme, že jsou kvalitní, tak i ty, kteří se aktivně pohybují v mládežnických strukturách klubů. A jsem strašně rád, že se nám je podařilo dostat do komise mládeže. Máme tam teď zástupce prakticky ze všech největších klubů okresu. Komise mládeže není uzavřená – pokud by měl někdo zájem se zapojit, určitě budeme rádi.
Hned na prvním setkání jsme řešili zásadní věc – bylo potřeba restrukturalizovat mládežnické soutěže. Chceme, aby se kluci a holky mohli výkonnostně posouvat – a k tomu potřebují kvalitní zápasy. Celý rok jsme připravovali změny od přípravek až po dorost.
Velkým krokem byla úprava soutěží u nejmladších kategorií. Ty jsme rozdělili podle výkonnosti, aby se nestávalo, že jeden tým vyhrává o deset a druhý nemá vůbec šanci. Toto rozdělení jsme navíc nechali primárně na klubech a jejich trenérech – aby sami zhodnotili, kam jejich tým výkonnostně patří. A za ten přístup jim moc děkuji.
Další krok, který jsme udělali, je zavedení výběrů U14 a U15. V těchto kategoriích totiž není návaznost na krajské výběry, takže jsme vytvořili vlastní systém. Kluky zveme na přátelská utkání, sledujeme je a ti, kteří se osvědčí, pak přecházejí do dorosteneckých výběrů.
Jsem také rád, že se nám podařilo dát dohromady soutěž mladšího dorostu. Přihlásilo se osm týmů, což je podle mě obrovský úspěch – hlavně proto, že to nebylo automatické. S některými jsme o účasti intenzivně jednali, ale díky ochotě klubů se to povedlo.
Děkuji všem, kteří se na tom podíleli. Jsem opravdu šťastný, že se nám to podařilo dát dohromady, že to funguje a že spolu pravidelně komunikujeme, sdílíme názory a setkáváme se osobně. Kromě schůzek řešíme věci i online – máme k tomu pracovní skupiny a další komunikační kanály. Teď už jen doufám, že se to pozitivně projeví i na hřišti. Věřím, že jsme udělali velký krok k tomu, aby se kluci a holky v našem okrese mohli výkonnostně i lidsky posouvat dál.
Co by sis přál do nové sezóny?
Přál bych si, aby fotbal lidi bavil. Aby z něj měli radost – nejen hráči, ale i trenéři, rodiče, funkcionáři. Abychom se každý týden nemuseli obávat, co se zase přihodí nebo co budeme řešit na disciplinárce. Fotbal přináší emoce, to je normální. Ale důležité je, aby se soutěže hrály férově a s respektem.
Rád bych dál rozvíjel i věci mimo hřiště – články, sociální sítě, příběhy z klubů. Děláme to hlavně proto, aby měli lidé přehled o tom, co se na okrese děje, a mohli se s tím ztotožnit. Pokud se k nám někdo chce přidat – jako rozhodčí,grafik, správce webu, nebo prostě jako někdo, kdo rád pomůže – budeme moc rádi.
Těším se i na osobní setkání – například na aktivu. Letos ho uděláme trochu jinak – v pivovaru v Letech, s grilováním a pohodovou atmosférou. Chceme si v klidu popovídat nejen o tom, co nás trápí, ale i o tom, co se daří. Není to jen nutná povinnost – beru to jako příležitost k otevřenému rozhovoru.
Vím, že si teď všichni potřebují na chvíli od fotbalu odpočinout. Ale děláme ho, protože ho máme rádi. A hlavně ho děláme pro ostatní – pro děti, pro kluby, pro komunitu. Moc děkuji všem, kdo se na tom podíleli v uplynulé sezóně. Vážím si toho. A těším se na tu novou.