Hodně veselo muselo být na konci uplynulé sezony v areálu dobřichovického Sokola. Hned dva jeho fotbalové celky si totiž došly pro celkové vítězství ve svých soutěžích pořádaných pod hlavičkou OFS Praha-západ. Na triumf mužského A-týmu v 9. lize navázali také jejich následovníci z mladšího dorostu. Nepopiratelné zásluhy na úspěchu mladé dobřichovické smečky má i její hlavní stratég Jan Křivánek, jenž se o své dojmy podělil v rozhovoru pro svazový web.
Dobrý den, Honzo. Velice si vážím toho, že jste si udělal čas na tento rozhovor. Na úvod bych se rád zeptal – jaká cesta vás zavedla na trenérskou lavičku mladšího dorostu Dobřichovic?
Syn hraje v Dobřichovicích za starší žáky a já jako aktivní rodič jsem ho od začátku podporoval „od klandru“. To, že bych chtěl trénovat mládež, už jsem věděl, když jsem přibližně před patnácti lety končil z časových důvodů svoji první trenérskou „štaci“ u sousedů v Letech, kde jsem fotbalově vyrostl. Práce s mládeží mě baví a předávat své zkušenosti nabyté při mojí aktivní kariéře, když vidím, že si z toho ti kluci něco berou, je prima pocit. Když dozrála situace a já byl osloven, rád jsem nabídku přijal.
Jak si užíváte právě probíhající letní přestávku a kdy plánujete návrat na trávník?
Snažím se užívat si všechno úplně stejně jako sezonu. Na konci prázdnin máme klubové soustředění, čímž začíná podzimní sezona.
Rozhovor vzniká v době vrcholícího fotbalového šampionátu. Jak moc si tento sportovní svátek užíváte a komu držíte palce v boji o vítěznou trofej?
Intenzivně, jako správný fotbalový fanoušek. Palce jsme doma drželi veslařům z Norska. Teď už to přeji všem čtyřem týmům, které se tam dostaly. Každý z nich si to zaslouží. Snad uvidíme pěkný fotbal hodný mistrovství světa.
Nyní k uplynulé sezoně. Dobřichovice si v ní kromě vašeho triumfu připsaly také vítězství mužů v 9. lize a druhé místo starších žáků v osmé lize. Vypadá to jako fantastický ročník. V čem podle vás tkví kouzlo těchto úspěchů?
A-tým se za posledních pár let stabilizoval, doplnil a fotbalově rostl. Vítězství a postupu se nedalo zabránit. Rovněž druhé místo starších žáků je samozřejmě fantastický výsledek. Kouzlo tkví v partě kluků, kteří se v Dobřichovicích sešli, a v partě trenérů, kteří je správně vedou.
Vy sám jste dovedl mladší dorost k mistrovskému titulu. Byly v týmu mistrovské ambice už od začátku soutěže, nebo se rodily postupně?
Sám bych to určitě nezvládl. Jak jsem říkal, jsme skvělá parta trenérů, která si musí pomáhat, abychom to vše zvládli.
Ambice určitě ne. Jde mi především o hru, jakou se kluci prezentují, a tím dávají najevo můj rukopis. Snažím se jim vštípit, že poctivá týmová hra, kde budou makat jeden za druhého na sto procent, respekt k soupeři, k sobě a nakonec i k rozhodčím povedou k pěkné hře a výsledky se dostaví. Kluci během sezony sami začali cítit, že by to mohlo vyjít. To, že to vyšlo, už je pro mě jen třešnička na dortu.
Co vy osobně považujete za klíčové okamžiky celé sezony?
Jedním z klíčových okamžiků sezony byla asi remíza 2:2 ze hřiště soupeře pár kol před koncem. Jeli jsme tam v deseti se čtyřmi hráči ze starších žáků, kteří nastoupili za mladší dorost poprvé v životě. Odvedli skvělý výkon, stejně jako celý tým. Tím mi kluci připravili nejlepší zážitek sezony. Dokázali, že jsou opravdoví bojovníci.
A jak probíhaly oslavy mistrovského titulu? Přeci jen většině hráčů bylo kolem šestnácti let, takže si umím představit, že měly svou atmosféru.
Bez komentáře. Společně s A-týmem.
Nyní trochu vážněji. Pokud se nemýlím, Sokol momentálně nemá dorosteneckou kategorii. Co bude s hráči, kteří už věkově dorost přerostli? Přesunou se všichni do mužské kategorie?
Právě naopak. U17 zanikla a tím vznikla U19, ve které budou v příští sezoně válčit.
Jaký jste trenér? Je práce s partou puberťáků spíše o pověstném cukru, nebo biči?
Trenér jsem asi osobní. Každý je jiný a zaslouží si jiný přístup. Trénování je pro mě hlavně výchovný proces. Vždycky se snažím hrát fair play. Jak na hřišti, tak v životě, což vyžaduji i od kluků. Snažím se v každém najít něco, v čem je nejlepší a co by mohlo pomoci týmu. Každý má na hřišti své místo. Práce s puberťáky mě baví.
Na co se nejvíce těšíte v nadcházející sezoně a s jakými cíli do ní vstupujete?
Nejvíc se těším na nabídku dělat reprezentačního kouče, která určitě přijde po vydání tohoto rozhovoru. ;)
