Nepříliš povedenou sezónu zatím prožívají fotbalisté Horoměřic. Poslední kolo Absolute Teamsport 8. ligy ale naznačilo, že by se u nich mohlo začít blýskat na lepší časy. Borci s bílým koněm ve znaku totiž o víkendu porazili Sokol Zlatníky a ziskem tří bodů se odrazili od posledního místa. Hattrickem se na druhém horoměřickém vítězství v sezóně podílel Tomáš Literák, který si za svůj počin po zásluze odnesl i ocenění hráče víkendu.
S fotbalem jsem začal už v pěti letech v Klimkovicích, odkud jsem se přesunul do Baníku Ostrava, kde jsem strávil většinu mládežnických let. V šestnácti letech jsem dostal příležitost hrát za muže v Dolním Benešově, kde jsme hráli divizi. Po přestěhování do Prahy jsem postupně oblékal dres Nebušic, Přední Kopaniny a Libčic. Nakonec jsem po narození dcery zakotvil v Horoměřicích, kde mám k rodině a fotbalu velmi blízko. Fotbal je pro mě pořád velkou součástí života, ale rodina je pro mě samozřejmě na prvním místě.
O víkendu jste rozhodl třemi brankami duel se Sokolem Zlatníky. Mohl byste zmíněné klání popsat a zhodnotit ze svého pohledu?
Bylo to pro nás důležité vítězství. Zlatníky jsme porazili 4:1 a dotáhli se k ostatním soupeřům. Do zápasu jsme šli s jasným cílem: dnes bereme jen vítězství. Naštěstí nám hned v úvodu pomohl rychlý gól, který jsme potřebovali. V předchozích zápasech jsme vždy prohrávali, teď proti Zlatníkům jsme konečně vedli. Přesto naše hra nebyla úplně ideální a soupeř si vytvořil tlak. Zhruba dvacet minut nás Zlatníky po brance zatlačily. Měly dost nebezpečných centrů i rohových kopů, které jsme přečkali, a v důležitých chvílích nás podržel skvělý gólman Jirka Pravda. Naštěstí jsme dokázali přidat další dva rychlé góly a do poločasu jsme odcházeli s pohodlným výsledkem 3:0.
Do druhé půle jsme vstupovali s jasným plánem: neinkasovat v prvních patnácti minutách a ideálně přidat další branku. To se nám povedlo a naše vedení jsme ještě navýšili. Zlatníky to ale ani za nepříznivého stavu nevzdaly. Vytvářely si velké šance a dokázaly nás dostat pod tlak. Naštěstí své příležitosti neproměnily. Když se nakonec Zlatníky prosadily v závěru, vítězství jsme si už pohlídali. I my jsme měli dost velkých příležitostí skóre navýšit, ale nedokázali jsme je proměnit. Zvítězili jsme a získali důležité tři body, i když naše hra měla rezervy. Do dalších zápasů se musíme zlepšit a potvrdit domácí výhru.
Jelikož se na to ptám každého střelce hattricku, musím se na to zeptat i vás. Kolik jste musel přispět do klubové kasy?
Naštěstí do klubové kasy nic nemusím dávat, ale po tomhle článku už kluci určitě něco vymyslí. 😄
Se svými spoluhráči jste mohli oslavit druhou výhru v soutěži z osmi odehraných kol. V čem hledat příčiny tak pomalého rozjezdu?
Jsem rád, že se nám podařilo uspět proti Zlatníkům. Bohužel se naše parta neschází v ideálním počtu na tréninky. Na zápasy se kolikrát sejdeme jen v jedenácti, takže často hrajeme bez střídání. V zápasech pak rychle docházejí síly, tempo upadá a je to znát i na kvalitě hry. V jednom utkání jsme se ani nesešli a v dalším jsme hráli jen v deseti. I přesto jsme dokázali hrát dobře, než nám došly síly.
Velký respekt patří klukům, kteří byli nemocní i zranění, ale přesto do zápasu nastoupili. Takový přístup ukazuje, že máme super partu, která drží při sobě. Doufám, že se na další zápasy budeme scházet ve větším počtu a tím se naše hra zlepší. Snad budeme sbírat další body a ze dna tabulky se posuneme směrem do středu tabulky, kde bychom chtěli být.
Loni jste skončili v klidném středu tabulky na osmém místě. Myslíte si, že je možné tuto pozici zopakovat?
Pokud se budeme scházet a nebudou nás brzdit zranění, věřím, že bychom mohli zase skončit na 8. místě. Určitě bude spodní část tabulky vyrovnaná a bude to boj do posledního zápasu sezóny.
Nyní opět otázka, kterou v této rubrice dostává rovněž každý. Jak zvládáte kombinovat pracovní, rodinný a fotbalový život?
Skloubit pracovní, rodinný a fotbalový život není vždy jednoduché, ale když člověk dělá to, co ho baví, stojí to za to. Mám pětiletou dceru a rodina je pro mě na prvním místě. O to víc si vážím toho, že mě přítelkyně s dcerou chodí na každý domácí zápas povzbuzovat. Když je vidím na zápase, dělá mi to obrovskou radost a motivuje mě to. Je to pro mě největší podpora.
Snažím se všechno skloubit tak, abych měl dostatek času na rodinu, práci i fotbal, kde se člověk úplně odreaguje. Dělám, co mě baví, partu máme skvělou a je u toho i rodina, takže jsem šťastný.
A závěrem: s jakým výsledkem byste byl na konci sezóny spokojený vy osobně?
Osobně budu spokojený, když budou všichni zdraví. Budeme se scházet na tréninku a výsledky se budou určitě zlepšovat. Hlavně chceme mít všichni z toho radost a to je pro mě důležité. Kdybychom hráli klidný střed tabulky, byl bych spokojený. 😉
