Šok kola. O ten se v uplynulém kole postarali fotbalisté Čisovic. Na hřišti o postup bojujícího Hradištka nastříleli pět gólů a připsali si nečekané vítězství v poměru 2:5. Přesným zásahem se na triumfu Rangers podílel i Martin Hnilička, jenž byl za svůj výkon vyhlášen hráčem víkendu.
Dobrý den, Martine, jsem rád, že jste si udělal čas. Na začátku vás poprosím, zda byste popsal svoji fotbalovou kariéru, jež vás dovedla do Čisovic?
V Čisovicích bydlím od narození, takže to, že tady jednou skončím s fotbalem, bylo od začátku víceméně jasné. Mládežnická léta jsem strávil v Bohemians Praha, což mi dalo skvělý základ. Potom jsem přešel do dospělého fotbalu ve Hvozdnici, kde jsem měl možnost zahrát si po boku několika exligových hráčů, což byla obrovská zkušenost. Bohužel mě ale potkala spousta zranění. I kvůli nim jsem nakonec zamířil domů do Čisovic o něco dříve, než jsem si původně představoval – a přiznám se, že i s trochu více kily (smích). Ale jsem tu maximálně spokojený. Máme skvělou partu, krásnou hospodu s dobrým pivem a bez fotbalu bych prostě nevydržel.
Utkání proti favorizovanému Hradištku jste rozhodli famózním prvním poločasem. Soupeř ve druhém už jen zkorigoval skóre na konečných 2:5. Jak jste viděl zápas z vlastního pohledu?
Z kraje zápasu to tak jednoznačně nevypadalo, dostali jsme se pod tlak a soupeř měl hned dvě velké šance. Kdyby je proměnil, mohl se zápas vyvíjet úplně jinak. Naštěstí jsme to přežili, postupně jsme chytili tempo utkání a zjistili, že i my umíme hrát fotbal a být nebezpeční. V první půli nám tam padly krásné góly, což nás uklidnilo. Druhý poločas už jsme si pohlídali a dotáhli zápas do vítězného konce. Byl to z naší strany odmakaný a týmový výkon.
Podle mých záznamů je navíc tohle první vítězství Čisovic od 12. 10. Je to po téhle stránce velká úleva?
Obrovská. Pro naše hlavy a celkové nastavení v týmu to byla neskutečně důležitá výhra. I když naše ambice po podzimu nebyly postupové a zároveň jsme se nemuseli vyloženě bát záchranářských bojů, nikdo nechce jezdit na zápasy a prohrávat. Fotbal hrajeme pro radost, ale každý z nás chce vyhrávat. Ty tři body po tak dlouhé době jsme už opravdu všichni potřebovali. Důležité byly i pro našeho nového trenéra, legendu čisovického fotbalu Fandu Ježdíka, kterého bych tímto chtěl poprosit, aby s námi pokračoval i do příští sezony.
V 8. lize absolvujete s Čisovicemi nováčkovskou sezonu, ve které se zatím nacházíte ve středu tabulky. Panuje s takovýmto umístěním v kabině spokojenost?
Když se sejdeme v plné síle, jsme schopni hrát opravdu hezký fotbal a porazit kohokoli. Střed tabulky pro nováčka sice nevypadá zle, ale my víme, že máme na víc. Občas nám chybí pověstné fotbalové štěstíčko, ale co si musíme přiznat sportovně, tak i lepší docházka na tréninky a samotná utkání. Takže spokojenost je taková napůl – víme, kde nás tlačí bota.
Nyní trochu k vám. Kolem fotbalu se točí i váš soukromý život, neboť pracujete ve Slavii Praha. Co je v ní vaší pracovní náplní?
Ve Slavii pracuji jako organizační manažer. Moje práce obnáší klasickou agendu spojenou s provozem stadionu a jeho nejbližšího okolí. Podílím se ale také na kompletních přípravách domácích utkání a stejně tak i velkých koncertů nebo jiných kulturních akcí, které se na našem stadionu konají. Je to hodně dynamická práce, kde se pořád něco děje.
Je pro vás těžké skloubit hraní v Čisovicích, práci ve Slavii Praha a rodinný život?
Někdy je to opravdu velký oříšek. Práce ve Slavii mi zabírá spoustu víkendů, musím být přítomný na každém domácím zápase, a jelikož jsem i velký fanoušek, tak rád vyrazím s klubem i na venkovní utkání. Skloubit to s rodinou a fotbalem v Čisovicích bývá náročné. Moje docházka na tréninky je kvůli tomu skoro nulová, tam u trenéra moc čárek nemám (smích). Ale když mám o víkendu v práci volno, jdu okamžitě kopat za Čisovice.
S jakým individuálním a týmovým výsledkem byste byl spokojený na konci sezony?
Individuálně budu spokojený, když sezonu dohraju ve zdraví a pomůžu týmu pokaždé, když mi to pracovní povinnosti dovolí. Z týmového hlediska chceme dohrát tuhle sezonu se ctí a v klidu.
Hlavní plány ale směřujeme k létu. Rádi bychom posílili jak naši sestavu na hřišti, tak i osazenstvo v naší hospodě (smích). Chceme přivést dobré posily a v příští sezoně se poprat o ty nejvyšší příčky. Obrovskou radost nám navíc dělá to, jak se u nás v Čisovicích v poslední době rozrostla mládež. Lidi, kteří se o tyhle malé kluky a holky starají, odvádějí neskutečně skvělou práci. I kvůli téhle nastupující generaci a celé té energii v klubu by bylo fajn se po pár letech vrátit zpátky do krajských soutěží, kam podle mě patříme. Chceme, aby děti měly motivaci a viděly, že se v Čisovicích hraje pořádný fotbal na co nejvyšší úrovni.