Forma jako hrom. Tu má v aktuální sezoně opora Slovanu Hradištko Jan Předota. V letošním ročníku už šestnáctigólový snajpr potvrdil svou fazonu i o uplynulém víkendu. V domácím utkání se dvakrát prosadil proti Jílovému a po zásluze získává ocenění hráč víkendu.
Dobrý den, Honzo, jsem rád, že jste si udělal čas, a gratuluji k víkendovému výkonu.
Na začátek vás poprosím, zda byste mohl stručně popsat svou dosavadní fotbalovou kariéru, která vás dovedla až do Hradištka?
S fotbalem jsem začínal právě na Hradištku, kde jsem se narodil a vyrůstal. Odtud vedly mé kroky přes mládežnické týmy FC Háje Praha, Slavie Praha, FK Příbram a Benešova. Po přechodu do dospělého fotbalu jsem nastupoval za Benešov, České Budějovice, Karlovy Vary, Táborsko, Loko Vltavín a Klíčany. Nakonec jsem se vrátil zpět na Hradištko, kde bych rád svou kariéru uzavřel přesně tak, jak jsem si vždy přál.
Ocenění hráče víkendu jste získal díky svému výkonu v uplynulém kole, kdy jste dvěma góly přispěl k vítězství 4:0 nad týmem z Jílového. Zavzpomínal byste prosím na toto utkání?
Podle výsledku to může vypadat jako jednoznačné utkání, ale ve skutečnosti tomu tak vůbec nebylo. Dlouho jsme se nemohli prosadit a najít správnou cestu do zakončení. První gól přišel až chvíli před poločasem po nedůrazu jílovské defenzivy. Velký podíl na tom, že jsme šli do kabin s vedením, měl také brankář Tonda Buňata, který nás několikrát podržel.
Po přestávce jsme navíc přečkali dvě nebezpečné situace soupeře, což pro nás bylo další varování. Poté jsme ale přidali, začali jsme lépe držet míč, získali převahu a z té jsme si vytvářeli další šance, které jsme dokázali proměnit i v další góly.
Od začátku jara táhnete šňůru pěti vítězství v řadě. Očekával jste takový vstup do druhé části sezony?
Nenazval bych to přímo očekáváním, spíše přáním. Před začátkem jarní části jsem měl představu, že půjdeme zápas od zápasu, budeme se soustředit na každý další duel, sbírat co nejvíce bodů a tím atakovat první místa tabulky. To, že máme po pěti kolech patnáct bodů, je samozřejmě skvělé.
Do konce soutěže zbývá odehrát osm kol. Momentálně jste na prvním místě tabulky s tříbodovým náskokem na nejbližší pronásledovatele. Mluví se v šatně o možnosti postupu, nebo je na toto téma vyhlášené embargo?
Samozřejmě se v kabině najdou jedinci, kteří mluví o zisku titulu, možná i doublu, protože jsme stále ve hře také v poháru. Osobně se ale snažím tyto emoce spíše krotit a připomínám, že je před námi ještě hodně práce. Potřebujeme se soustředit hlavně na nejbližší zápasy a pokračovat v práci, kterou jsme společně rozjeli.
Kromě týmového úspěchu jste i vy osobně ve hře o trofej pro nejlepšího střelce. Brousíte si na ni zuby?
Doufal jsem, že o tuto trofej bude bojovat kanonýr Martin Vnouček, ale vzhledem ke zranění, které ho potkalo, je to bohužel nemožné. Osobně vždy stavím výš týmový úspěch než individuální ocenění, takže abych odpověděl přímo – nebrousím si na ni zuby. Mým hlavním cílem je především úspěch mužstva.
Teď trochu tradiční otázka: Jak se vám daří skloubit fotbal s prací a rodinným životem?
Na jedné straně mám tolerantní manželku a děti, které jsou rády, že jsem občas z domu. Na druhé straně je trenér Venca Hašek, který má pochopení pro to, že moje docházka, především ta tréninková, je už slabší. Přednost totiž mají pracovní povinnosti a samozřejmě také kroužky či tréninky dětí. Díky tomu se mi daří fotbal, práci i rodinný život nějak skloubit.
S jakým výsledkem byste byl spokojený na konci sezony?
Před sezonou jsem si dal cíl skončit v první pětce tabulky a ten chci splnit. Vzhledem k tomu, jak se sezona zatím vyvíjí, by ale bylo škoda nemyslet výš. Proto bych byl rád za umístění v první trojce, a když už jsme momentálně nahoře, uděláme maximum pro to, abychom soutěž vyhráli.
