Překvapení kola obstarali fotbalisté TJ Krňany, kteří doma přestříleli favorizované béčko Viktorie Vestec 6:3. Klíčovou postavou byl útočník Jakub Popelka – čtyřmi góly a dvěma asistencemi zařídil první vítězství Krňan v sezoně a stal se hráčem víkendu 6. kola Decathlon 8. ligy.
Jakube, děkuji, že jste si našel čas. Můžete na úvod shrnout svou fotbalovou cestu, která vás dovedla do Krňan?
Začínal jsem v Benešově, kde jsem prošel mládeží. V roce 2012 jsem přestoupil do Jílového, ale po dvou letech jsem se vrátil zpátky do Benešova. Tam jsem si zahrál dorosteneckou ligu, což byla velká škola a jedno z nejhezčích období mé dosavadní kariéry. Připsal jsem si i start za A-tým Benešova v ČFL – jen sedm minut proti Jirnám, ale pořád to beru jako oficiální zápas ve třetí lize.
V roce 2018 jsem odešel do Jevan, kde jsem hrál s bráchou, a později jsme spolu zamířili do Krňan. Tady si fotbal užívám hlavně pro radost a díky skvělé partě kluků.
Zápas proti Viktorii Vestec B jste rozhodl čtyřmi góly. Jak jste utkání viděl vy?
Nenastoupili jsme v plné sestavě, chyběli nám někteří klíčoví hráči a po čtyřech porážkách jsme si moc nevěřili. Kabina byla napjatá, ale taktika byla jasná – rychlé dlouhé balony za obranu. To mi sedělo, mohl jsem využít svou rychlost.
Už v 5. minutě jsem přihrál Arturovi na první gól a krátce nato jsem sám zvýšil na 2:0. Do poločasu jsem přidal ještě dva góly a vedli jsme 4:1. Po přestávce jsme hráli ještě s větším nasazením. Soupeř sice snížil a dali jsme si vlastní gól, ale nevzdali jsme se. Nakonec jsem znovu skóroval a Arturo uzavřel na 6:3.
Celkem jsem dal čtyři góly a přidal dvě asistence. Byla to týmová výhra – každý makal, podporovali jsme se a zaslouženě slavili první tři body.
Byly to vaše první body v sezoně. Co je potřeba udělat, aby na to tým navázal i dál?
Klíčové je nasazení všech hráčů. Nikdo to nevzdal, každý šel na maximum. Navíc jsme dokázali využít moji rychlost, což nám hodně pomohlo. Věřím, že nás tahle výhra nakopne. Až se vrátí zranění hráči, budeme silnější a výhry nebudou problém ani proti lepším soupeřům.
Jak zvládáte skloubit fotbal s prací a osobním životem?
Někdy je to těžké. Dělám služby po 28 hodinách, takže někdy jdu rovnou ze služby na zápas. Jindy mám před zápasem pár dní volna, což je ideální. Rodinu zatím nemám, ale přítelkyně mě ve fotbale plně podporuje a moc jí za to děkuju. Podporu mám i od rodičů – mamka jezdí na zápasy, táta sedí na lavičce jako trenér. Je skvělé mít takové zázemí, dodává mi to motivaci i radost.
Jaké jsou vaše cíle do zbytku sezony?
Osobně chci dávat co nejvíc gólů a pomáhat tím týmu. Týmovým cílem je udržet mužstvo pohromadě a počkat na návrat zraněných. Když vydržíme a budeme držet pospolu, věřím, že se výsledky zlepší a sezona ještě přinese radost.