Evženie Zubková: Návrat do ligy beru jako velkou čest a osobní výzvu

Creator

Návrat mezi elitu. Ten se v uplynulém týdnu povedl jediné ženě mezi rozhodčími OFS Praha-západ Evženii Zubkové. Sympatická dáma, jež má za sebou i vrcholovou hráčskou kariéru, se díky úspěšnému splnění teoretických a fyzických testů vrací po 14 letech k řízení zápasů nejvyšší ženské fotbalové ligy. Zdaleka nejen o něm se bývalá fotbalistka Slavie rozpovídala v rozhovoru pro svazový web.

Přemýšlela jste nad svým návratem do řad rozhodčích ženské ligy dlouho?

Ano, ale k pokusu o něj mě přivedl až před touto sezonou příchod nové komise rozhodčích pod vedením Lucky Vopatové, Honzy Kořínka a Lucky Ratajové. Všechny tři znám už z dřívějška a vím, že každý z nich něco dokázal. Takže jsem si řekla, že jestli to nezkusím teď, tak to vzhledem k mému věku už nemusím zkusit nikdy.

Z čeho se skládají samotné zkoušky?

Jsou rozdělené na teoretickou a fyzickou část. Teoretická se skládá z pravidlového testu, který tvoří asi dvacet otázek. Fyzickou pak tvoří FIFA test.

A ten obsahuje?

Jeho součástí je šest šedesátimetrových sprintů, které je potřeba zaběhnout do určitého limitu. Po nich pak následuje deset koleček intervalových běhů, což jsou zhruba čtyři kilometry. Při nich začínáte tak, že prvních 75 metrů běžíte, jak s oblibou říkám, neúplným sprintem, zhruba na takových 80 procent. Poté jdete 25 metrů chůzí, další skoro sprint a takhle pořád až do konce desátého kola, přičemž se opět musíte vejít do určeného limitu.

To zní jako pěkná makačka?

Je. Musím na sebe říct, že nejšťastnější v celém průběhu zkoušek jsem byla právě v posledním kole intervalového běhu, protože jsem věděla, že už to budu mít všechno za sebou. (úsměv)

Než se vrhneme k vaší dosavadní kariéře na pozici rozhodčí, musíme si připomenout, že za sebou máte velmi úspěšnou hráčskou dráhu. Mohla byste nám o ní něco říct?

Určitě. Začínala jsem v osmi či devíti letech u nás na vesnici. Hrála jsem za žáky, které trénoval můj táta, a ve čtrnácti jsem se přemístila do Slavie, v níž jsem nakonec strávila celou svoji fotbalovou kariéru. Tu mi však v roce 2007 ve 28 letech bohužel ukončilo zranění, kdy jsem si přetrhla křížový vaz. Všechno zlé je ale pro něco dobré, a tak s ukončením hráčské kariéry zároveň začala kariéra rozhodčí.

Mimochodem, jaký jste měla jako fotbalistka vztah k sudím?

Lehké to se mnou neměli. (smích) Byla jsem dost emoční typ a nejen za kecy jsem byla několikrát vyloučená. Na druhou stranu možná i díky tomu jsem nyní přesně k takovýmto typům o něco shovívavější, protože mám za to, že k fotbalu emoce zkrátka patří.

 

Jak se po konci hráčské kariéry odvíjela vaše cesta rozhodčí?

Celkem brzo jsem se dostala do ligy žen, kde jsem se, což považuji za velkou čest, mohla účastnit jako asistentka i asi čtyř pražských derby. U chlapů jsem zase většinu času byla tady na okrese Praha-západ, nicméně jsem odpískala i dost ligových utkání kategorií U14 a U15. V pětatřiceti jsem pak z důvodu těhotenství s pískáním na chvíli skončila. No a když jsem se vrátila, působila jsem na Praze-západ, kde jsem až doteď.

Pojďme se u vašeho působení na okrese zastavit. Jak na této úrovni vycházíte s hráči? Přeci jen jste na okrese jediná rozhodčí a jisté předsudky ve fotbalové komunitě panují pořád.

No tak v každém týmu se vždycky najde nějaký trochu zlobivější fotbalista, ale opravdu minimálně se mi stane, že by mi někdo dával najevo nějaké pohrdání kvůli tomu, že jsem holka. Naopak bych spíše řekla, že díky mé předchozí hráčské kariéře mě kluci respektují.

Jaké je jednání s hvězdnými veterány typu Miroslav Miller, Ladislav Volešák, Radek Šírl či třeba Maroš Klimpl?

Zrovna tyhle chlapy se zkušenostmi z profi fotbalu mám hrozně ráda a ani u jednoho z těchto případů jsem se nesetkala s tím, že by na mě byli nějak oškliví. Zároveň musím říct, že tihle kluci vám, pokud se k nim nechováte arogantně, dokážou v průběhu zápasu naopak hodně pomoci.

Zpět k vašemu návratu do ligy. Na jakých utkáních vás bude možnost v nejbližší době vidět?

Hned tuto neděli jsem jako asistentka obsazená do Liberce, následující týden opět jako asistentka na Raptors. Strašně se na to těším i kvůli tomu, že jsem vlastně teprve před týdnem splnila již zmiňované fyzické testy. Už nejsem nejmladší, takže svůj návrat do ligy beru jako velkou čest a osobní výzvu.

Bude se na vás moci těšit i v některém ze zápasů v rámci OFS Praha-západ?

Zrovna v sobotu pískám okresní pohár. Na Praze-západ budu vždy pískat hrozně ráda, ale asi to nyní už nebude zase tak často. Nesmíme zapomenout, že mám také dceru a musím nějak fungovat i tady.

Poslední otázka na závěr. Co si přejete směrem k nadcházející sezoně?

Hlavně abych byla zdravá a měla z fotbalu radost.