Dvě výhry a dvě porážky. Takovou bilanci si zatím z úvodních čtyř kol Absolute Teamsport 8. ligy odnášejí ve svém nováčkovském ročníku fotbalisté dobřichovického mužstva , jehož chod pomáhá z pozice předsedy řídit sympaťák Daniel Skučko. Co říká na vstup tamního Sokola do sezony? Co je pro něj stejně důležité jako A-tým a v jakém je podle něj stavu fotbal v Dobřichovicích? O tom všem se místní předseda rozpovídal v rozhovoru pro svazový web.
Ročník jste odstartovali dvěma porážkami, po kterých ale následovaly pro změnu dva tříbodové zisky. Jak jste zatím spokojený se vstupem týmu do sezony?
Samozřejmě bychom byli raději, kdybychom bodovali hned od začátku, ale zároveň jsme věděli, že jako nováček budeme potřebovat nějaký čas na adaptaci. První dvě porážky nás trochu vrátily na zem a ukázaly nám, na čem musíme pracovat. O to důležitější bylo, že mužstvo dokázalo zareagovat dvěma vítězstvími. Šest bodů z posledních dvou zápasů nám určitě dodalo sebevědomí. Jsme ale teprve na začátku sezony, takže bych z prvních čtyř kol nedělal žádné velké závěry.
Mohl byste už po vzorku prvních čtyř zápasů říct, v čem vidíte největší rozdíly mezi devátou a osmou ligou?
Rozdíl tam určitě je. Především mi přijde, že mužstva dokážou daleko více potrestat chyby. Hraje se ve větším tempu a soupeři jsou kvalitnější po technické i taktické stránce. V nižší soutěži vám některé věci ještě projdou, tady už většinou ne. Na druhou stranu první zápasy ukázaly, že pokud budeme hrát zodpovědně, bojovat jeden za druhého a plnit to, co si řekneme, můžeme být konkurenceschopní.
Jaké jsou vlastně ambice Dobřichovic v jejich nováčkovské sezoně?
Nechceme si dávat nějaká velká prohlášení nebo říkat, že musíme skončit na konkrétním místě. Jsme nováček a v první řadě se chceme v soutěži stabilizovat a co nejrychleji si na její úroveň zvyknout. Zároveň ale určitě nechceme hrát jen s cílem soutěž zachránit. Do každého zápasu chceme jít s tím, že ho můžeme vyhrát.
Teď trochu k vám osobně. Jaká cesta vás zavedla až do pozice předsedy dobřichovické kopané?
Fotbal a Dobřichovice jsou pro mě důležitou součástí života. K funkci předsedy jsem se dostal postupně. Nebylo to tak, že bych si jednoho dne řekl, že chci být předsedou. Člověk se začne kolem klubu pohybovat, postupně pomáhá s různými věcmi a najednou zjistí, že má možnost převzít větší díl odpovědnosti. Bral jsem to především jako příležitost něco klubu vrátit a společně s ostatními lidmi ho posouvat dál.
Jak časově náročná je funkce předsedy a co všechno patří mezi vaše hlavní povinnosti a starosti?
Časově je to určitě náročnější, než si člověk zvenčí možná představuje. Samotný fotbalový zápas je vlastně jen malá část toho všeho. Za fungováním klubu je spousta organizační a administrativní práce, komunikace s trenéry, hráči, rodiči, svazem, obcí, partnery a dalšími lidmi kolem klubu. K tomu samozřejmě řešíte finance, areál, vybavení a spoustu každodenních provozních věcí. Naštěstí na to nejsem sám. Bez lidí, kteří klubu věnují svůj volný čas, by to vůbec nešlo. Rád bych vyzdvihl jedno jméno, a to je pan Drahoš Kratina, člověk, bez kterého by klub nebyl tam, kde je.
Je náročné skloubit předsednictví ve fotbalovém klubu s rodinným životem a civilním zaměstnáním?
Určitě ano. Fotbal nekončí zápasem a některé věci se musí řešit prakticky každý den. Člověk má zároveň práci a především rodinu, takže je potřeba hledat nějakou rovnováhu. Ne vždy se to podaří ideálně. O to víc si vážím podpory a pochopení rodiny, protože bez toho by se podobná funkce dělala jen velmi těžko. Zároveň to ale dělám dobrovolně a proto, že mi na klubu záleží, takže ten čas tomu člověk věnuje rád.
V jaké kondici je podle vás v současnosti dobřichovický fotbal?
Myslím, že můžeme být spokojení s tím, kam se dobřichovický fotbal v poslední době posunul, ale určitě nechceme usnout na vavřínech. Postup mužů je příjemným potvrzením práce, která se v klubu odvádí, ale pro mě není měřítkem úspěchu pouze výsledek A-týmu. Stejně důležité je, aby klub dobře fungoval jako celek, měl kvalitní mládež, dobré trenéry, odpovídající zázemí a aby se u nás lidé cítili dobře. Fotbalový klub má podle mě být důležitou součástí života města a komunity kolem něj.
Co byste si přál pro váš dobřichovický Sokol směrem do budoucna?
Přál bych si především, abychom pokračovali v postupném a zdravém rozvoji. Nechceme nic stavět na krátkodobém úspěchu za každou cenu. Důležité je mít stabilní klub, který bude mít kvalitní mládežnickou základnu a kde budou mít děti chuť sportovat a jednou třeba pokračovat až do dospělého fotbalu. Samozřejmě bych si přál také další sportovní úspěchy, ale ještě důležitější je pro mě to, aby měl klub dlouhodobě pevné základy a v Dobřichovicích měl své důležité místo.
Je něco, co byste chtěl prostřednictvím Ofsajdu Praha-západ vzkázat hráčům, trenérům, mládežníkům nebo fanouškům směrem do zbytku sezony?
Především bych chtěl všem poděkovat. Hráčům a trenérům za čas a energii, kterou fotbalu věnují, lidem kolem klubu za spoustu práce, která často není vůbec vidět, rodičům za podporu našich nejmladších hráčů a samozřejmě fanouškům za to, že nás chodí podporovat. Přál bych si, abychom si všichni zachovali radost z fotbalu a drželi při sobě, ať se zrovna daří, nebo ne. Výsledky jsou samozřejmě důležité, ale klub tvoří především lidé. A já bych byl rád, kdybychom na konci sezony mohli říct, že jsme zase udělali další krok dopředu.
