Mají na co navazovat. Malí fotbalisté okresního výběru U12 se loni o kategorii níže probojovali v meziokresním poháru až do krajského finále, kde obsadili skvělou stříbrnou příčku. Výborně vstoupili i do současné sezóny. V Benešově navázali na úspěch svých o rok mladších kolegů a v prvním kole si bez ztráty kytičky připsali tři výhry. Z lavičky je vedl zkušený trenér Bohumil Žáček, který se pro web OFS Praha-západ rozpovídal nejen o povedeném turnaji.
První kolo meziokresního poháru zvládli vaši hoši stejně jako jejich mladší následovníci bez ztráty kytičky. S tím asi nejde být nespokojený, že?
Mám velkou radost. Kluci jdou fotbalově nahoru, chtějí se zlepšovat a plní vše, co jim říkáme. Jsem moc rád, že předvádějí skvělý, nebojácný a atraktivní fotbal. Spokojenost tu je, ale to bych nebyl náročný trenér, kdybych neřekl, že je pořád co zlepšovat. Musí tam být i pokora. Ano, zatím se daří. Samozřejmě mám velikou radost i z našich mladších následovníků. Jsme jeden tým, navzájem se sledujeme a hlavně povzbuzujeme!
V uplynulém roce jste se s tímto ročníkem hráčů dokázali probít až do krajského finále a v něm obsadili druhé místo. Jsou nyní ambice tento úspěch minimálně zopakovat?
Minulý rok byl úžasný, to nepopírám. Druhé místo bylo fantastické, kluci se během roku ohromně semkli a zlepšili. Máme ambice tento úspěch zopakovat, ovšem v takové konkurenci to bude velice náročné. Čeká nás hodně práce, ale jak říkám, přistupujeme k tomu s pokorou. Zatím se dařilo.
Prodělal váš výběr přes léto nějaké změny, nebo zůstal stejný jako v loňské sezóně?
Výběr nějaké změny prodělal, ale od toho jsme tady my trenéři, abychom si s tím poradili.
Vaším trenérským parťákem na lavičce svazové U12 je Libor Tůma. Mohl byste prosím popsat, jak máte mezi sebou rozdělené kompetence?
Ohledně spolupráce s mým kolegou Liborem Tůmou řeknu toto: od začátku jsme si takzvaně sedli. Je dobré, že se navzájem velmi dobře doplňujeme. Máme stejné názory na trénink a hru, a to je hlavní.
Když už jsme u té spolupráce, probíhá nějaká její forma i mezi kouči mládeže v oddílech a vámi, trenéry okresních výběrů?
Je úžasné spolupracovat s tak zkušeným trenérem mládeže, jako je Dan Karas, i s ostatními trenéry v oddílech na okrese. Vždy je to o pohodě, dobré komunikaci a také zpětné vazbě. A zde to funguje.
Často slyšíme celkem šokující historky o komunikaci mezi trenéry a rodiči malých hráčů. Máte i vy v tomto ohledu nějakou nemilou zkušenost?
Ano, bohužel vím, že se to děje. Také mám z klubu takovou nepříjemnou zkušenost. Ne vždy je vše v růžových barvách, ale tak to bývá v každé práci i v osobním životě.
Fotbal je krásný koníček, ale i velký žrout času. Jak se vám ho daří skloubit s rodinným a pracovním životem?
Je těžké to všechno časově skloubit. Fotbal je můj život, zajímám se o nejnovější trendy jak u nás, tak v zahraničí. Mám rodinu, dvě děti a už také tři vnuky. Jeden z nich už také hraje fotbal. Jako státní zaměstnanec mám náročnou práci na směny. Není to jednoduché, ale nestěžuji si. Chci mladým fotbalistům předat své zkušenosti.
A závěrečná otázka: Je něco, co byste chtěl vzkázat všem malým fotbalistům, nejen v okrese Praha-západ?
Na závěr bych chtěl vzkázat, že každý sport je krásná věc a rozvíjí osobnost člověka po všech stránkách. Fotbal není výjimkou. Podpořme prosím děti ve sportu!
Děkuji za možnost poskytnout rozhovor a za prostor, který jste mi dal.
